POVÍDKA: Tohle fakt odpustit nedokážu!

Možná trochu ze života, ne z mého! 

Taková nepříjemná situace. Myslím, že málokdo by tohle dokázal odpustit.

TOHLE FAKT ODPUSTIT NEDOKÁŽU

Bylo mi 18, když jsem se poprvé opravdově zamilovala. Nikdy dříve jsem takový pocit nezažila. Byla jsem v sedmém nebi, šťastná a stále veselá. Filipa jsem poznala na brigádě ve Švýcarsku. Myslím, že hned při prvním nesmělém „ahoj“ mezi námi přeskočila jiskra. Při odjezdu zpátky domů jsme si vyměnili telefonní čísla. Neuběhl snad ani týden a začali jsme spolu chodit. Nebyl den, kdy bysme něco nepodnikali. Všechen volný čas jsme trávili spolu. Pak nastal okamžik, kdy jsem se svými city chtěla podělit s rodiči, tedy zatím jen s matkou, jelikož otec se od nás odstěhoval, když mi bylo 10, a Filipa jsem pozvala na večeři do našeho skromného domku. 

S mamkou jsme se od rána na tohle shledání pečlivě připravovaly, protože já byla zvědavá na její reakci, až Filipa uvidí a ona se zase těšila, až ho pozná. Nechtěly jsme si udělat ostudu, proto jsme se opravdu snažily, a myslím, že to stálo za to. Celý večer proběhl bez nejmenší chybičky – smály jsme se, jedli jsme, pili, povídali si. S Filipem jsme po sobě nenápadně pokukovali a mamka z něj byla nadšená. Od tohoto dne k nám Filip chodil častěji a častěji a já byla ještě šťastnější.

LACINÁ básnička: Těžký studentský život

TĚŽKÝ STUDENTSKÝ ŽIVOT

Je tu konec základky,

Devítileté pohádky

Konec prospaných nocí,

Gymnázium to je třeba,

Říkaval mi i můj děda

Byl to dobrý úmysl?

Na vízo jedna dvoječka,

na gymplu první pětečka.

Maminka ruku natahuje,

Tatínek řemen vytahuje,

Dítko slzy zatahuje.

Za nedlouho bum a bác,

Ozývá se – to váza spadla-rozbila se

„Běž se učit“ křičí máma

„Běž od toho počítače“ křičí táta

„Měl by cvičit na kytaru“ poučuje babička

„Dost!“ křičí ve mně dušička.

Učit se, prádlo prát,

učit se, na obědě se rvát

učit se, cvičit zpěvy

učit se, rozdávat úsměvy

Student to dnes nemá lehké,

Jeho srdce je dost křehké –

BUCH!

Ideální manžel

Krátká povídka s názvem Ideální manžel. Věnováno Oscaru Wildovi a jeho Ideálnímu manželovi.

Vždycky jsem si přála milujícího manžela, který mi během těžkého dne zavolá, jen proto, aby slyšel můj hlas, který mě překvapí rudou růží, i když nic neslavíme. To se mi teď splnilo, ale přesto tomu něco chybí, jakási vášeň.

Každou sobotu chodím s kamarádkami na kafe do kavárny naproti mého domu. Probíráme vztahy, děti (které nemám), pomlouváme sousedky a sokyně ze střední, ale nejčastějším tématem je samozřejmě sex. Všechny pokaždé vytáhnou své sexuální zážitky za poslední týden a já jen mlčím. Nestydím se, to ne. Sex pro mne není tabu. Sex mám ráda. Jen prostě nemám, co vyprávět. Můj manžel je ohromný, to ano, jen po sexuální stránce poněkud zaostalý. On sám má velmi konzervativní názory na tyhle věci, a proto sex jen ve středu a v pátek (v ostatní dny je unavený po tenise a neděle je den klidu) a jeho monotónní pohyby mě stále více a více uspávají.

FEJETON: S ním je všechno jiné

Fejeton, psaný do školy v roce 2012. S ním je všechno jiné! S kým? Čtěte!

Bylo mi asi tak 12 let, když jsem ho poprvé spatřila. Do té doby to byl pro mě neznámý fragment, každý o něm mluvil, ale nikdo mi ho nepředstavil. Šla jsem prázdnou ulicí. Šla jsem obchodním centrem. Všude jsem vídala narážky na něj, až jednoho dne mě s ním přátelé seznámili. Každý čtenář zná ten pocit, když je, jak se tak říká, mimo mísu. Když neví, o čem se mluví. On by se i rád zapojil do rozhovoru, ale rozhovor není určen pro neznalé oboru. Nechtěla jsem být mimo mísu.

Tak jsem si v jeden den, sedla do pokoje. Nikdo nebyl doma. Nikdo mě nerušil. Měla jsem chvíli jen pro sebe. Čekala jsem, dlouho jsem čekala, obvykle na takovou věc čtenář nečeká. Vím, že čtenář obvykle čeká na autobus nebo v řadě na zlevněné banány. Každý čeká na jiné věci. Postupovala jsem přesně podle návodu přátel, skoro jako bych vařila těžký recept podle kuchařky: „Do mísy vlejte 200 ml mléka. Rozšlehejte. Dejte na 20 minut do ledničky chladit.“

To jsem trochu odbočila. Vím, jak je čtenář netrpělivý. Avšak s trpělivostí nejdál dojdeš.

Dočkala jsem se. Ano, bylo to tady.

BÁSEŇ: Labutě

Jak už jsem psala v příspěvku níže, první den jsem si udělala výlet k rybníku Štěpán a řece Odře na kole.

V mé povinné výbavě nechyběl foťák a tužka s papírem, takže dnešní příspěvek doplním fotografiemi. Snažila jsem se labuť i nakreslit, ale nějak se to nevyvedlo, takže fotky musí stačit.

LABUTĚ

Svobodné a něžné

takové jsou labutě

Něžné a milující

plavou proti proudu

Milující a věrné 

nebojí se ničeho

Dámy s dlouhým krkem

Věrné a krásné

Pozorujíce tebe s fotoaparátem

Krásné a vznešené

Vznešeně plavou kam chtějí

Chci býti labutí

Labutí princezna a labutí princ

Věrní jsou si navždy

Plavou ladně na blízku

Ladný je jejich krok

Kráčí - blíž a blíž

Blíží se půlnoc

Půlnoční světlo halí její krk

Usíná - v měsíčním světle - usíná

Spí - v lóži z kamení - spí

Spí navždy

Chci býti labutí

Chci spát navždy

DEN PRVNÍ: 14.8.2013

ODPOČÍTÁVÁNÍ ZAČALO....

Od teď začínám s jiným životním stylem.

Už žádné: "To nejde!" JDE TO! 

Takže já to zvládnu!!!!

První den, tento den, středa, se doufám zapíše do mé paměti jako den, kdy to celé začalo. 

CHCI VÍCE ŽÍT NEŽ SNÍT.

Podobné kecy jsem měla už mnohokrát. Tentokrát to však dotáhnu do konce a nezůstanu jen u hloupých a bezvýznamných řečí. Budu jednat!

"Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra!"

To je teď mé motto a také:

"ŽÍT SVŮJ ŽIVOT NAPLNO!"

A jak jsem strávila svůj první den proměny?

Vyrazila jsem na kolo. Vzala s sebou všechny věci, které mě naplňují, tj. fotoaparát a blok s tužkou na psaní. Bylo to naprosto úžasné. Krásně jsem si provětrala hlavu a mysl, popřemýšlela jsem  a možná si udělala jasno v některých věcech. 

Večer jsem si zacvičila jógu, pozdrav slunci a zjistila jsem, že jsem nějaká více ohebnější, což mě potěšilo.

Co mě potěšilo méně - zase jsem se trochu chytla s mamkou. Je to jedna z mnoha věcí, které chci během roku změnit - můj vztah s matkou.

Nicméně už se těším na zítra a mé nové plány! :) 

Nesmí se stát, že bych celý den proseděla doma!! 

PLÁNY

Jak jsem byla z toho celá nadšená, sepsala jsem si pár plánů pro následující měsíce.

• Začít chodit na kurz Krav Magy.
• Začít chodit na kurz jógy.
• Dodělat autoškolu - úspěšně!
• Poslat přihlášku na scenáristiku a následně zvládnout přijímačky.
• Dodělat práci na téma Německý dům do soutěže Eustory a uspět!